Myšlenka postavit dalšího z řady shockflyerů připomínající letoun SU-26 ve mě klíčila už delší dobu. Nechtěl jsem ale jen vyřezat další díly, slepit je a létat, ale snažil jsem se využít poznatků získaných na obou předchozích modelech. (1) (2)

První důležitou věcí byla volba materiálu. U prvního modelu byly desky trochu znehodnoceny vroubkováním, u druhého modelu byly zase použity desky z poměrně těžkého a křehkého 4mm thermoplanu. Pro zatím poslední model jsem na radu Barnyho sehnal dvě desky 3mm silného, velice lehkého polystyrenu, který se prodává v Bauhausu pod obchodním názvem Extrupor. Druhou věcí byla hmotnost modelu. Rozhodl jsem se vycházet z prvního modelu. Vynechal jsem plovoucí výškovku, která je kvůli uložení poměrně těžká a nahradil jsem jí klasickou VOP. SOP je téměř dvojnásobná. Křídlo je půdorysně blízké prvnímu typu, jen je větší plocha křidélek. Vyztužení je provedeno uhlíkovým páskem ze 4mm rovingu (náběžná hrana) a vzpěrami z uhlíkového drátu průměru 1,5mm. Trup má zvětšenou plochu pro lepší nožové lety (asi by to sneslo ještě více, ale teď už to kuchat nebudu, musím si něco nechat pro čtvrtou verzi :) ). Náhony kormidel jsou z uhlíku 1mm.

Pro osazení modelu jsem koupil přijímač Penta, motor PKR 24/5/18 BB s regulátorem JETI Advance Plus 12 (byl o stovku levnější a "papírově" o gram těžší než 8A reg.) a hlavně, byl jsem obdarován pětigramovými servy GWS (Děkuji). Aby šla serva snadno vyjímat, do modelu jsem je nelepil, ale otvory pro ně jsem vyřezal tak, aby se dala natěsno zasunout. Táhla nejsou zakončena "Z" ohyby, ale jen "L" ohyby a jsou na obou koncích zajištěna kousky poutací gumy, nasunuté na drátu (bez lepení). Takřka nic to neváží, celkem to drží a je s tím méně práce než s blimpy.

V letu je model trochu jiný než předchozí verze. Nižší hmotnost a použití optimálnějšího pohonu se projevily hlavně v obratech na nízké rychlosti, v sestupných obratech a ve visení. Zvláště v hale byl markantní rozdíl mezi létáním s 2S 700 nebo 2S 360 (oboje Kokam, rozdíl ve hmotnosti asi 15g). Skoro ideální model. Samozřejmě, proporce jednotlivých částí nejsou úplně ideální, kdybych chtěl obratnější model, musel by vypadat jinak.

Bohužel, nemohu jen chválit. Se servy jsem měl problémy, které nakonec vyústily částečnou destrukcí modelu. První zádrhel se objevil hned při osazování modelu, kdy jedno servo poškubávalo a odmítalo chodit plynule, a tak bylo vyreklamováno. Druhou závadu jsem odhalil, až když bylo "po všem". Čas od času výškové kormidlo nereagovalo na řídící pokyny, což v harrierech nebo pomalých výkrutech pravidelně končilo pádem na matičku Zem. Zkoušel jsem tomu přijít na kloub různými způsoby, ale bezúspěšně. Podle vtipu o leteckých opravnách by se taková závada dala charakterizovat větou: "Na zemi se závadu nepodařilo reprodukovat." Tenhle druh závad mám nejraději... :-/ Až pri poslední, velice tvrdé ráně jsem si byl jistý tím, že se zasekává převodovka serva výškovky. Na výstavě Model Hobby 2005 jsem je u stánku firmy Hořejší Model vyměnil za nové. Zatím čeká na vyzkoušení, na řadu přijde v novém modelu. I tak si pro jistotu na "nemocný" kanál přiřadím směrovku.

Dnes už je model mimo provoz, částečně proto, že byl rozbitý, částečně také proto, že jsem ho kanibalizoval, abych mohl dostavět jiný, nový model. Za fotografie děkuji Láďovi Buškovi.