Jaro je tady, probouzí se zvířátka, rostliny i modeláři. A kam jinam by takový probuzený modelář mohl mířit, než na svůj palouček, aby si uklidil letiště a připravil je na sezónu. Každoroční snažení pak nezřídka bývá korunováno úspěchem v podobě hladkých přistání na posekaný pažit nebo uznáním od kolegů-modelářů, kteří vlastní letiště nemají.
Konec řečí a rychle do práce. Nejdříve je třeba prohledat dům či garáž a vyprostit sekačku "založenou" pod věcmi nahromaděnými při podzimním úklidu. Je-li v celku a alespoň na pohled funkční, můžeme do ní bez obav nalít vhodnou pohonnou látku (vyčichlé palivo se nehodí), hodit na sebe nějaký vhodný obleček (jdeme přece tězce pracovat) a vyrazit na louku.
Uff, už jsme na louce. Teď přijde na řadu hlavní činnost celé akce - posekat trávu a odporoučet její hmotu někam mimo plochu, na které zamýšlíme obnovit modelářské letiště. Samotné sekání trávy, zvláště, používáme-li zahradní stroje, je činnost nezáživná. Občas se však, budeme-li mít štěstí (nebo smůlu), můžeme dočkat nějakého zpestření.
I já jsem se letos dočkal, jenže jsem měl smůlu. Klidně bych nějaké to zpestření oželel, jenže to se nestalo. Na konci dráhy jsem našel místo, odkud si někdo odnesl "kus" drnu. Díra má něco lehce ke třičtvrtě metru. Naštěstí je v místě, kde eventuální přistání připadá v úvahu pouze v nouzové situaci, ale Murphyho zákony všichni dobře známe...
Dost mě to naštvalo, ale to je asi tak všechno, co můžu dělat (no jasně, ještě zasypat :) ). Za ty tři roky, co si plochu udržujeme, už po ní jezdili s auty, motocykly - samozřejmě "hrabačky" atd., na koních (díry hluboké asi 10 cm), dokonce nám uprostřed kopali díry. Celý trávník si někdo odnesl poprvé. Na druhou stranu by mě to možná mohlo těšit, ten neznamý dobrák mě má určitě moc rád za to, že jsem mu uprostřed louky vypěstoval takový krásný kus travního koberce.
Jaké jsou vaše zkušenosti s udržbou modelářského letiště? Sejde-li se více reakcí, nebo nějaké zajímavosti, klidně je tady uveřejním.
©2004-2024 JK